Když přijdete o práci, vždycky je to nepříjemný zásah do vašeho života. Je-li vám však 50+, tak je taková situace ještě mnohem horší. Najednou totiž zjistíte, že pro personalisty jste nezajímavý tvor, o který by si ani to pověstné kolo neopřeli. Je tedy celkem pochopitelné, že odpovědí na své zaslané životopisy se nedočkáte. A to hodně podkopává sebevědomí, které se postupně stěhuje někam sto metrů pod zem. Co dělat při ztrátě zaměstnání a jaké máte možnosti?
Jestliže jste již oslavili padesáté narozeniny, tak při ztrátě zaměstnání vám automaticky v hlavě naskočí obava: „Kdo mě v tomto věku ještě zaměstná?“. Je to strach oprávněný vycházející ze zkušeností nezaměstnaných. Pro personalisty se ve věku 50+ staly neviditelnými. Kromě obav při hledání nového zaměstnání však vaši mysl opanují další nezodpovězené otázky: „Co bude s mým důchodem?“ a „Jak zvládnu moderní pohovory plné anglických zkratek a testů osobnosti?“
Vedle toho nově nezaměstnaného trápí i to, co jeho novému postavení řekne jeho okolí. Nebudou ho považovat za příživníka, který jen sedí doma a čeká s rukou nataženou, co mu dá stát? Tyto myšlenky by měl ihned zahnat, protože přijít o práci se může stát každému.
Na úřad práce co nejdříve
Návštěvu úřadu práce po odchodu ze zaměstnání neodkládejte, i když první hodiny po ztrátě zaměstnání bývají krušné. Emoce jsou rozjitřené a pracují naplno – v hlavě se mísí pocit křivdy (proč právě já), nejistoty (co se mnou bude) a studu (co na to řeknou ostatní). Nejde o vaše selhání, ale o situaci, kterou zažívají tisíce lidí. Určitě se neuzavírejte do sebe, ale jednejte spíše pragmaticky.
Když se po skončení pracovního poměru zaregistrujete na úřadu práce jako nezaměstnaní do 3 dnů, zařazení do evidence uchazečů naváže bezprostředně na poslední den v práci. Stát za vás začne hradit zdravotní pojištění a vy se vyhnete složitému doplácení jako samoplátce. Podat žádost o zprostředkování zaměstnání a stát se uchazečem o zaměstnání je možné až po skončení pracovního poměru.
Registrace na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání se provádí od loňského roku už výhradně online. Můžete k tomu využít klientskou zónu JENDA.
Co znamená být zájemcem o zaměstnání
Na úřadu práce se lze ovšem zaevidovat jako zájemce o zaměstnání ještě v situaci, kdy zaměstnání sice máte, ale hodláte ho změnit, nebo jste ve výpovědní lhůtě. Zájemce o zaměstnání nemá nárok na finanční podporu, ale úřad práce mu může zprostředkovat nové zaměstnání, takže v ideálním případě přejdete z jednoho zaměstnání ihned do druhého. Jako na webu státní správy se to vyjímá moc dobře, ale ve skutečnosti skutek utek. Tuto službu jsem osobně vyzkoušela a žádné vhodné zaměstnání skrze ní jsem nenašla. Takže asi tak.
Věk je tentokrát výhodou
Na úřad práce se jako uchazeč o zaměstnání nezaměstnaný hlásí nejen kvůli získání nové práce, ale také proto, že úřad práce za něho hradí zdravotní pojištění. To je jedna z výhod tohoto statusu. Dalším bonusem je podpora v nezaměstnanosti. Na ni není automatický nárok, ale jen za určitých podmínek:
- nezaměstnaný musel za posledních 12 měsíců získat důchodové pojištění (zaměstnání, OSVČ), případně je také možné započíst náhradní dobu zaměstnání, pokud například delší dobu pečoval jako neformální pečující o blízkou osobu, jíž byl přiznám minimálně II. stupeň závislosti a výše.
- nezaměstnaný nesmí být poživatelem starobního důchodu a o podporu v nezaměstnanosti musí úřad práce požádat.
Po skončení zaměstnání je ideální se na úřadu práce přihlásit do 3 dnů, aby mohla být podpora v nezaměstnanosti, je-li na ni nárok, vyplácena ode dne podání písemné žádosti. U podpory je stanovena podpůrčí doba, tedy období, po kterou je podpora přiznána. Výhodu v tomto mají starší ročníky:
- do věku 52 let je podpůrčí doba 5 měsíců
- nad 52 let do 57 let věku je podpůrčí doba 8 měsíců
- nad 57 let věku je podpůrčí doba 11 měsíců.
Podle čeho se počítá podpora v nezaměstnanosti
Pochopitelně, když je člověk nezaměstnaný, tak ho nejvíce zajímá, v jaké výši bude podporu brát. Zde rozhoduje průměrný měsíční čistý výdělek z posledního zaměstnání, přičemž u osob samostatně výdělečně činných se vychází z posledního vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na jeden měsíc.
Důležitá je to ovšem procentní sazba a věková kategorie, k nimž se při výpočtu podpory přihlíží:
| Do 52 let (celkem 5 měsíců) | Od 52 do 57 let (celkem 8 měsíců) | Nad 57 let (celkem 11 měsíců) |
| 1. až 2. měsíc 80 % čistého výdělku | 1. a 3. měsíc 80 % čistého výdělku | 1. až 3. měsíc 80 % čistého výdělku |
| 3. a 4. měsíc 50 % čistého výdělku | 3. až 6. měsíc 50 % čistého výdělku | 4. až 6. měsíc 50 % čistého výdělku |
| 5. měsíc 40 % čistého výdělku | 7. a 8. měsíc 40 % čistého výdělku | 7. až 11. měsíc 40 % čistého výdělku |
Podpora v nezaměstnanosti má ovšem zákonem stanovený strop, a to 80 % průměrné mzdy. Pro rok 2026 činí maximální možná výše podpory 38 537 korun měsíčně.
Ministr Juchelka plánuje změny
Toto platí aktuálně nyní. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka však navrhuje změnu, která by daná pravidla změnila. Pochopitelně pro nezaměstnané méně výhodně, protože podle Juchelky nezaměstnaných přibývá a vysoká podpora je nenutí si rychle hledat nové zaměstnání. Nižší podpora v nezaměstnanosti by je podle ministra měla přimět k tomu, aby byli na podpoře co nejkratší dobu a raději si našli práci, protože to pro ně bude výhodnější. Už ale neříká, kde si ji mají najít, když o pracovníky ve věku 50+ není mezi zaměstnavateli zájem. Zároveň ministr počítá s úsporou asi 4,5 až 5 miliard korun, které by se ušetřily, pokud se podpora snížila.
A jaké změny ministr Juchelka navrhuje? Třeba to, že maximální výše podpory by byla zastropována na 60 % a nikoliv na 80 %, jak je tomu doposud. Takže by žádný nezaměstnaný nepobíral více než 28 903 korun měsíčně.
Změnil by se také výpočet podpory z výdělku. Nově by se nepočítalo v prvních měsících s 80 % čistého výdělku, nýbrž se 65 %. Kromě toho by u všech věkových kategorií platilo, že nejvyšší sazba, tedy oněch snížených 65 %, by platila jen u prvních dvou měsíců.
Změny ministra Juchelky by se týkaly i lidí, u nichž není možné při výpočtu podpory v nezaměstnanosti vycházet z jejich čistých měsíčních výdělků. Sem patří ženy či muži po rodičovské dovolené a osoby neformálně pečující, jimž péče skončila. U nich se při výpočtu podpory vychází z náhradní doby zaměstnání. Tito lidé by dostávali:
- v prvních dvou měsících dostávali jen 30 % průměrné mzdy (pro rok 2026 to činí 14 690 korun)
- v dalších dvou měsících 20 % (pro rok 2026 to činí 9 793 korun)
- po zbývající dobu 15 % (pro rok 2026 to činí 7 345 korun).
Zdroj: autorka, lidovky.cz
Náhledové foto: autorka s použitím AI
